Výsadba 2200 buků a 20 jedliček
Poslední březnovou sobotu spolek společně se skoro 40 dobrovolníky vysadil 2200 buků a 20 jedliček na mýtince v lesích hlaveneckého katastru
Tak trošku na blízku byli jsme si i toto jaro v hlaveneckém lesíku
Když jsem se začátkem roku s Vláďou Blechou domlouvala, jestli nám opět přidělí nějakou mýtinku v lesích hlaveneckého katastru, abychom mohli s našimi přáteli, milovníky přírody a setkávání v ní, přispět svou troškou do mlýna, skropit krůpějemi potu hlaveneckou prsť a vysadit pro naše vnoučátka kus lesa, mile mě překvapilo, jakou v nás má důvěru. „Budete sázet 2500 dubů, Andreo,“ povídá Vláďa. „No, tak jo“, povídám já. „A sakra“, myslím si (potichu). Je to výzva, předloni jsme v Jeseníkách nasázeli 600 stromků, loni v Hlavenci 1500 a letos?
Den před výsadbou mi nakonec Vláďa na mýtině, vzniklé po odtěžení kůrovcem napadených smrků, ukazuje svazky s 2500 buky (musí se zasadit přednostně, protože brzy raší). Zahrnuji k nim 20 jedliček, které jsme vydloubli vedle jedličkové hlavenecké školičky. („Stejně to přesazení nepřežijou“, vrčí Vláďa. Jsem ale ráda, že mi vyhověl a zastavili jsme se pro ně, za pokus to stojí). „Co když to nestihnem nasázet,“ povídám (je to vždy taková sázka do loterie, jestli přijdou lidi nebo nepřijdou). „Tak máš problém,“ Vláďa na to. A že má tady na práci pět Moldavců a ty teď musí dělat něco jiného. Ale rychle mě uklidnil. Že prý, když si chce v lese někdo vydělat, zasadí 800 sazenic denně. Že lesní muži jedou prostě jiný bomby, předvedl Vladimír během instruktáže výsadby, kdy jen tak mimochodem a rychlostí mechanika stáje Ferrari vyměnil právě píchlou pneumatiku na svém teréňáku… No, tak jo, my to zvládnem´… Přemýšlím, proč naše lesy musí sázet Moldavci.
…a tak jsme poslední sobotu v měsíci březnu opět vysadili společně kus hlaveneckého lesa. Z důvodů dnešní neveselé situace, kdy není přáno setkání více lidí na jednom místě, jsme volili delší časový rozptyl možnosti sázení. Trošku jsme se obávali i přiděleného množství stromků a trošku i nepřízně počasí, která dobrovolníky často odradí. O to větším překvapením bylo, jak dobře sázení šlo. Tvrdé jádro milovníků přírody nezklamalo a již během dopoledne stihlo prvních 38 dobrovolníků s úsměvem na tváři nasázet 2200 buků a 20 guerilla jedliček (to jako jedliček na tajňáka) a bylo hotovo, více se na mýtinu stromečků nevešlo. Bylo nám všem opravdu líto, když jsme už v poledne po práci odpočívali, ládovali se hovězí polévkou a všelijakými napečenými dobrotami a lesem se k nám blížili další nadšenci, kteří zvolili, dle původní nabídky na informačním letáku, možnost odpolední výsadby, a my už měli vše nasázeno. Příští rok budeme sázet jen od rána, i kdyby covidový trakaře z nebe padaly, tak aby si stihl zasadit pár stromečků každý. Při práci v lese je krásně, je tam taková úplně jiná atmosféra. Taková uklidňující, že je vše v pořádku a pokud ne, tak to dobře dopadne…
Je skvělé, že i v této prapodivné době lidé nezapomínají a neodsouvají péči o přírodu. Že sází stromy, pečují o ně a uvědomují si, jak jsou pro nás důležité.
Za Zelené srdce všem děkují Markéta, Nora, Gábina a Ája.
P.S. Děkujeme velice obecnímu úřadu, který pro tuto akci zajistil u pana hospodského hovězí polévku.
